Teorie a principy

   Za zakladatele čínské medicíny bývají ve všech pramenech shodně považováni tři legendární císaři: Fu si, Shen nong a Huang di. V taoistických chrámech je poznáte celkem snadno, často se zobrazují s rybími šupinami na těle a drobnými růžky na čele, čímž tvůrci chtěli vyjádřit své předvědčení, že žili v dobách tak dávných, kdy se teprve zvířata proměňovala v lidi. V tradiční chronologii se uvádí jejich vláda mezi lety 2852 - 2597 př.n.l.. Státní výuka medicíny započala rokem 443 a roku 642 byla zřízena Velká lékařská škola, která se podle oboru studovala 3 - 7 let. (Pro srovnání, v té době u nás fungovalo kmenové zřízení a vznikala Sámova říše, Velká Morava započala svou existenci až o dvě stě let později.) Až do současnosti vládci Číny vždy podporovali rozvoj medicíny. Lékaři tak celou dobu vždy měli veškerý "komfort" pro svou práci a její rozvíjení. S tak dokonalými podmínkami se dá soudit, že pokud se alespoň trochu snažili, museli za tak dlouhou dobu objevit něco zajímavého...

   Proto je až s podivem, že celá složitá stavba čínské medicíny se dá shrnout do několika základních pouček, z nichž nejdůležitějšími pilíři jsou učení o Yinu a Yangu a Pěti prvcích! Je třeba se však nenechat zmást zdánlivou jednoduchostí. Přístup čínského a evropského vnímání vykazuje diametrální odlišnost. Západní člověk se v myšlení pohybuje lineárně. Už učebnice na základní škole nám vštěpily systém probrat jednu kapitolu, tu uzavřít a přesunout se na další. V čínských naukách je však zapotřebí přístupu cyklického. Prvním kontaktem se vám dostane pouze jednoduché informace, vrcholku ledovce shrnujícím celou složitost útvaru. Teprve opětovným vracením se můžete vědomost rozvíjet a pronikat do hloubky.

   Dalším zajímavým fenomenem, kterým se čínská medicína výrazně odlišuje je fakt, že více než pojednáním o chorobných stavech se zabývá popisem fungování zdravého organismu. Začněme tedy teoretickou část v tomto duchu, výňatkem z 1. kapitoly Vnitřní knihy Žlutého čísaře – Huang di Nei jing:

“Když děvče dovrší 1x7 let Shen qi začíná mohutnět a vyměňují se mléčné zuby. Když doroste 2x7 let probouzí se v ní plodotvorná látka, dráha Ren mai se stává průchodnou, Chong mai zesílí a začíná menstruace. Proto žena v tomto věku již může plodit děti. Když dosáhne 3x7 let, Shen qi je silná a vyrovnaná, proto dorůstají zuby moudrosti a počet zubů se stává úplným. Když má 4x7 let kosti a šlachy jsou pevné, hustota vlasů dosahuje nejvyšší míru a tělo je pevné a mocné. Když dovrší 5x7 let, Qi v drahách Yang ming slábne, tvář začíná vráskovatět a vlasy postupně vypadávají. Když naplní 6x7 let, Qi ve třech Yang drahách slábne, tvář je vrásčitá a vlasy šediví. Když dovrší 7x7 tak Ren mai je prázdná, zeslábne a ubyde Qi v Chong mai a zastavuje se menstruace. Když chlapec dovrší 8 roků, jeho Shen qi nabírá na síle, zhoustnou mu vlasy a mění se mléčné zuby. Když má 2x8 let Shen qi je mocná a probouzí se v něm plodotvorná látka, plodivá síla u chlapce překypuje a může se ronit ven. Když dosahne 3x8 Qi ledvin je silná a vyrovnaná, šlachy a kosti jsou silné, proto dorůstají zuby moudrosti a počet zubů se stává úplným. Když má 4x8 let šlachy a kosti jsou mocné, svalstvo pevné. Když doplní 5x8 Shen qi slábne, vlasy začínají padat a zuby vysychat. Když dosáhne 6x8 let Yang qi slábne a ubývá, tvář se vrásčí a vlasy šediví. Když naplní 7x8 Gan qi slábne a proto šlachy už nejsou tak pružné a pevné. Když dovrší 8x8 plodivé síly je málo, tělo unavené, zuby a vlasy vypadávají.“

O YINU A YANGU

"Yin a Yang jsou cestou nebes a země, jsou základním principem všech věcí, otcem a matkou nekonečných proměn, kořenem a počátkem života a smrti a sídlem duchovního poznání." Nei jing

   Taoistická filozofie říká o vzniku světa, že na počátku Wu ji - Nevydělené - zrodilo Tai-ji - Velkou krajnost. Tai-ji v sobě obsahuje dvoje, Yin a Yang. Čistá Yangová energie stoupá a vytváří nebesa, hutná Yinová energie klesá a vytváří zemi. Postupným dalším dělením těchto dvou principů vznikají všechny formy. Proto není nic, co by se zrodilo jinak než důsledkem kombinací těchto sil, a tedy není nic, co by nepodléhalo jejich proměnám. Vše se řídí jejich pravidly, ať už uvnitř i vně našeho těla. Proto staří taoističtí učenci se vždy snažili poznávat a chápat koloběh Tai-ji, žít podle něj a vyvíjet techniky jak oběh Yinu a Yangu v těle uvádět v co největší sounáležitost s YinYangovým oběhem Celku.

Yin a Yang jsou dvě síly opačných kvalit. Yang má tendenci se hýbat, stoupat vzhůru, těkat, být neklidný, na povrchu, horký, suchý, lehký, utíkat ven. Naproti tomu Yin chce setrvávat na místě, stahuje se dovnitř, klesá dolů, je vlhký, temný, těžký, chladný, měkký. Yin a Yang jsou si protikladem a proto nechtějí zůstávat spolu. Yin padá dolů, zatímco Yang letí vzhůru. Avšak.
Kdyby nebylo Yangu, Yin by příliš padal dolů nemohl by rodit (podobně jako nezorané pole úrodu nepřinese. Je třeba půdu nakypřit, zlehčit a provzdušnit chceme-li, aby osivo vzrostlo), a kdyby nebylo Yinu, Yang by se nemohl hýbat (podobně jako chceme-li udržet oheň, musíme přikládat hmotu - Yin). Proto se Yin neobejde bez Yangu a Yang bez Yinu. Proto Yin a Yang musí zůstat spolu. Veškeré formy existence v Tai -i musí obsahovat Yin i Yang.
Yang stoupá a Yin klesá, přesto jsou však svázáni a nemohou se od sebe odtrhnout. A tak toto vzájemné pnutí roztáčí koloběh YinYangových proměn. Pokud jsou Yin i Yang stejně silné, kruh se otáčí stejnoměrně, plynule a bez zastavení, pokud však nesprávným zacházením dojde k přebytku jednoho či úbytku druhého, objeví se disharmonie v otáčení a vznikne nemoc. Pokud se vazba přeruší úplně, Yang unikne vzhůru a na zemi zůstane pouze Yinová hmota - maso a kosti.

"YinYangové proměny jsou počátkem i koncem všech věcí. Jsou podstatou života i smrti. Proto porušovat je znamená škodit sám sobě. Žít v souladu s nimi znamená zabránit vzniku těžkých onemocnění. Toto se zazývá pochopením správné Cesty." Nei jing

PĚT PRVKŮ

   Pět prvků je projevenou silou YinYangu, patero hybných energií, jež následně vytvářejí všechny formy bytí. Proto tedy není na světě nic, co by se vymykalo Pěti prvkům.

   Jde o Dřevo, Oheň, Zem, Kov a Vodu. Více než onen subjekt se má však na mysli určitá povaha, charakter pohybu: 
Povahou Dřeva je rozpínání, pronikání všemi směry. Dřevo řídí průchodnost.
Povahou Ohně je horkost. Oheň řídí zateplení.
Povahou Země je plodit potravu, vyživovat. Řídí tvorbu a přeměnu.
Povahou Kovu je stahovat se. Řídí oddělování čistého a kalného. 
Povahou Vody je vtahovat a uschovávat. Skladovat. Voda dává vznik novému životu.

   Snadněji uchopit to můžeme v cyklu ročních období. Na jaře (Dřevo) vše rychle bují, Qi se rozrůstá, rostliny se překotně probouzejí a pokrývají zem. Charakter léta (Oheň) není stejný. Rychlý nárůst střídá vrchol síly a dny jsou horké. V babím létě (Zem) horkost střídá vlhkost dešťů a ranních mlh, dozrávají plody a sklízí se úroda. Na podzim (Kov) sesychá a opadává listí, síla rostlin sestupuje do kořenů a nadzemní část odumírá a odpadává. V zimě (Voda) se síla uskladňuje, odpočívá, noci jsou dlouhé, aby na jaře bylo opět z čeho rašit.

   Souvislost mezi takto odlišnými subjekty zařazenými pod jednu skupinu může být na první pohled velmi abstraktní. Vezměme si však např. Kov, jeho funkcí je oddělovat čisté a kalné, stejně jako plíce přijímají ze vzduchu to, co je tělu třeba, a to nečisté vydechují. Kov řídí stahování, sestup kalného střevem ven. Je-li člověk smutný, hroutí se a stahuje do sebe. Dýchání se děje nosem (tak jako přijímání stravy ústy – Zem), ale také kůží (čehož využívají hojně techniky Qi-gongu) a kůže stahuje a chrání maso a ostatní vnitřní tkáně. Kůže a plíce pomáhají člověku dýchat, tak jako listí stromům. Na podzim listí sesychá a lidé trpí nemocemi dýchacího ústrojí.

   Z výše uvedeného výčtu můžeme odvodit řadu důležitých informací. Např. že prvek Země bude náchylný na zranění vlhkostí, a tudíž přijímání stravy vlhké povahy bude oslabovat slezinu. Oslabená slezina se projeví potřebou sladké chuti a nadměrným přemítáním, nemoci jater se budou zhoršovat na jaře, apod..
Na těchto souvislostech staví i diagnostika čínské medicíny. Vše kolem nás se skládá z pěti sil. Každá z věcí, ať už na nebi, zemi či člověku se dá přiřadit do jedné z pěti skupin. Dalo by se říci, že jakoby jedna pětina těla patří do jednoho z prvků. Stav tohoto prvku se vždy bude projevovat po celém svém území stejně, tedy stějně jak na povrchu tak i uvnitř těla. Velmi zjednodušeně řečeno: přijde-li mi do poradny člověk, od dveří se rozčiluje, že přišel pozdě, protože nemohl kvůli tomu ... v bílé škodovce zaparkovat, oči má protkány červenými žilkami a ze všeho nejraději jí kyselé okurky – tak vím na čem jsem...

Prvky mají mezi sebou určité vztahy.
   Tyto vazby jsou buď správné, nebo patologické. Pokud vše funguje tak jak má, hovoříme o vztahu rození a ovládání. Rození znamená, že matka bude vždy podporovat a vyživovat svého potomka – aby Dřevo mohlo růst potřebuje Vodu, Dřevo dává vznik Ohni, atd. Ovládání znamená, že otec umravňuje svého syna, reguluje a kontroluje jeho činnost – Oheň šlehá vzhůru a Voda ho stlačuje, aby nezačal škodit, Zem vlhne a sesedá dolů. Proto ji Dřevo musí zprůchodňovat, jinak by Zem nemohla plnit svou funkci. Z přiložené mapy Pěti prvků z Nei jing se dá odečíst, že každý z prvků je vždy jedním rozen, jeden rodí, je jedním ovládán a jedno ovládá: Dřevo rodí Oheň a ovládá Zem, Oheň rodí Zem a ovládá Kov, Zem rodí Kov a ovládá Vodu, Kov rodí Vodu a ovládá Dřevo, Voda rodí Dřevo a ovládá Oheň.
   Vzájemná provázanost zajišťuje trvalou, správnou a vyváženou činnost všech zúčastněných, a dokonce dokáže kompenzovat i určité disharmonické tlaky, pokud nejsou příliš agresivní. Tak např.: pokud Dřevo začne nadměrně ovládat a tím zraňovat Zem, Zem dá impulz svému synu – Kovu a Kov v rámci své schopnosti ovládat Dřevo umravní jeho atak vůči Zemi. Je-li však tlak na disharmonickou funkci Dřeva příliš silný nebo opakovaný, nadměrné napadání Země Dřevem Zem oslabí, ta přestane rodit Kov, ovládat Vodu, Kov ztratí sílu ovládat Dřevo a patologický kruh se uzavírá, neovládaná Voda může ponižovat Zem, patologie Dřeva se v rámci rození přenese na Oheň, atp., souhra Pěti prvků zaniká a nemoc už prostoupila celým systémem.
   Tak v rámci lidského těla hovoříme o tzv. kombinovaných syndromech. Vezmeme-li v potaz, že každý z prvků může onemocnět sám o sobě buď nedostatkem Yinu, nadbytkem Yinu, nedostatkem Yangu nebo nadbytkem Yangu a zvážíme-li, nakolik nerovnováha jednoho z prvků ovlivní prvky s ním související, dostáváme řadu kombinací, syndromů, čínsky Zheng, kterých už roku 610 lékař jménem Chao Yuan Fang popsal 1739.

   Komplexnost, ale zároveň i složitost a obtížnost čínské medicíny podtrhuje i fakt, že právě díky vztahové provázanosti Pěti prvků nelze při léčbě řešit pouze prvořadé postižení, ale při nemoci otce je třeba chránit i syna (pokud jsou játra v disharmonii, určitě to dříve či později slezina a žaludek odnesou, proto doplníme Zem dříve než problém dorazí až sem), je-li orgán v nedostatku je třeba léčit i jeho matku (jsou-li játra slabá, musíme doplňovat Vodu k růstu Dřeva), atd. Tato skutečnost se velmi odráží v metodách léčby, jak na volbě bodů v akupunktuře, tak na skladbě bylin ve Fytoterapii.

   Můžeme tedy konstatovat, že v koloběhu YinYangových proměn jsou vyvážené vztahy Pěti prvků podstatou, a vztah rození je stejně důležitým jako vztah ovládání. Kdyby nebylo podpory, prvky by neměly sílu. Kdyby bylo pouze podpory, a ne omezování, začal by se každý z prvků prosazovat na úkor ostatních, způsobil škody a nakonec sám sebe vyčerpal.
Rození a ovládání se, stejně jako dech musí skládat z nádechu a výdechu, neustále opakují a tím udržují rovnováhu bytí.